Nebyl jsem tu 20 let. Změnilo se něco? Bylo tu něco jinak? Tohle je výzva pro ty, co to tu znají, pobývali tady, studovali, pracovali, prostě nějaký čas tu žili. Každé místo na Zemi je něčím zajímavé a chytne si Vás. Tady je něco pro meisáky.

1. výstavba je to, co vás uzemní
Místa, která jste znali jsou jiná. Průchody, které jste měli nacvičené a zkracovali jste si vzdálenosti nejsou. Jsou na jejich místě úplně jiné stavby. Přijedete na důvěrně známé místo a budete stát jako moulové, protože řada budov v ulici je stejná, ale nějak si ji nemůžete načíst do hlavy. Připadá vám, že nestojíte tam, kam jste chtěli přijít a ne a ne to v hlavě secvaknout. A pak to pomalu kolečko po kolečku zapadá do sebe. (A možná jsem tam neměl chodit.)

V centru pak vyrostly vysoké, do nebes se vzpínající ocelobetonové stavby. A nové se staví. No spíš to vypadalo, že hospodářská krize propuknuvší v roce 2008 dostihla i Moskvu, protože mnoho staveb bylo za našeho pobytu opuštěných. Každopádně pokud jste uvyklí stalinistickým budovám, bude to pro Vás pěkné překvapení.

2. černokněžníci
Potkáváte je všude. V metru, na ulicích, obchodech, v restauracích. Černé naleštěné boty, úzké černé kalhoty s černými koženými pásky, černé pulovery nebo sáčka a černé mobilní telefony u ucha.

" ... tuhle práci musíme udělat ..."
" ... máš tu práci? Získal jsi to? ...
"... nemám čas, mám teď spoustu práce a další se připravuje ..."
" ... vy jste to nestihli? Musíme to rozhodně dokončit, práce ......"
" ... jo volali, abychom jim s tou prací pomohli ..."
" ... tahle zakázka je důležitá, protože pak dostaneme práci ..."
" ... nevíš o nějaké práci? ..."

Připadal jsem si jako ve snu: Rusové pracují !

V paměti byly maximálně ženské, které na křižovatce rozhrabávaly asfaltovou směs, kterou rozjížděl těžký válec jezdící sem a tam řízený zase ženou. Chapi byli v milici, armádě, taxikařili a hlavně chlastali vodku.

Teď pobíhá po celém městě armáda černočerných borců, jejichž zaklínadlem je slovo "práce".

3. kruglosutočno
Tohle slovo znamená máme otevřeno NONSTOP, 0-24 hodin, prostě pořád a furt. Pro děcka, chlapy, čůzy, policajty, důchodce, milionáře, instalatéry, blondýny, studenty. A to se týká z hlediska pěších těchto tří komodit: jídlo, pití a kytky.
Týká se to samozřejmě daleko širší nabídky, ale na každém místě, kde je větší pohyb lidí najdete ony 3 základní zmíněné. CO je však fantastické, všude jsou zákazníci a to znamená spotřebu a to znamená přísun a TO ZNAMENÁ čerstvé.
Růže, které joodie dostala na letišti, jsme strčili do sklenice na vodu v pokoji hotelu. Přes den tam bylo pěkně teplo a topili i v noci, protože venku nebylo žádné jaro. Když jsme po 5 dnech odjížděli, růže byly v naprosté kondici. A to jsem je nijak neořezával a vodu měnil jenom jednou. To se mně s růžemi z květinářství v Brně stát nemůže.

4. terorismus
se podepsal v Moskvě velmi výrazně na kontrolách. Všude jsou rámy, kontroly a prohlídky a to na místech, kde byste to fakt nečekali. Nijak nás to ve skutečnosti neobtěžovalo, jen zarazilo. Pokud máte snědou pleť anebo snad náběh do rysů jižních národů z Kavkazu, jste lovná zvěř. Tisíce "čurků" se zlatými zuby jak jim Rusové hanlivě říkají, naprosto odevzdaně vytahují bez řečí doklady na každém rohu. Kdo s sebou nemusí mít žádné věci, tak je nemá, protože to znamená, že se v nich budou všichni neustále přehrabovat.
Jste cizinci a máte zahraniční pasy, takže jste ok, ale i tak se připravte na neustálé otevírání batůžků. Přibylo spousta soukromých agentur s mančafty v černých mundůrech a vyzbrojenými mlátidly a boxery nejrůznějšího druhu. Čert ví jakou mají "kryšu" jak říkají Rusové ochraně seshora, zpravidla někde zabořené ve vládní garnituře.

5. stánky
Bývaly před vchody do metra a prodávaly se tam kytky, zmrzlina, tabák, noviny, cukrlata a všelijaké malé cetky. To se nezměnilo, trochu jich snad přibylo ve směru rychlého občerstvení, což je prima. Najdete tu všude stánky ruské sítě "Kartoška" a plechová arménská bistra, kde si můžete u obsluhy s totálně tvrdou a neohebnou ruštinou objednat nějaký kebab s adžikou.
Co je však jinak jsou podchody. V podchodech vyrostly z obou stran úzké nekonečné nudle obchůdků, které lemují celé trasy z metra ven na ulici, kde se prodává všechno co můžete potřebovat a co se těší velkému zájmu. Sluneční brýle, pečivo, šátky, ponožky, boty, deštníky, cédéčka a dvd, alko i nealko nápoje, cigarety, doutníky, cukrovinky, silonky všech možných barev a motivů, čepice, rukavice, knihy, časopisy, levné hadry, pera, šminky, kabelky, obrazy normální i svaté, upomínkové cetky a kdo ví co ještě. Základem je, že podchody jsou nutně užívány, protože nahoře je automobilové peklo.

Je toho hodně co se změnilo, ale těchto 5 bodů je nejkřiklavějších a nutně se s ni mi setkáte, protože to jinak nejde. Tedy za předpokladu, že budete pěší. Nepěší snad jen na služební cestu a to je jiná kapitola.

Moskvu si nenechte ujít. Tak jako je Velká Británie jiná jako všechno co znáte, tak je Rusko jiné jako všechno co znáte. Pokud jste tu někdy byli, je o důvod víc přijet a porovnat svoje vzpomínky. 

Pokud máte rádi zábavu pak jste na správném místě. Moskva nikdy nespí. Je tu mrak podniků, které otevírají až odpoledne, jiné otevírají až po 22 hodině a jsou tu i takové, které startují až v jednu nebo ve tři ráno. Do některých nočních podniků mají ve spoustě případů holky vstup zdarma a naopak pánové prochází "fejs kontrol" a pokud se ochrance nebude zdát, tak vás ani nepustí k pokladně. Stačí, když budete mít tenisky anebo rifle ... je to znamení, že jste nežádoucí. Ale záleží kam si to namíříte. Jsou tu také noční podniky pro intelektuály, kteří filosofují nad drinkem do rozednění o smyslu života.

Z hlediska turisty je všechno příjemnější. Je tu spousta míst, kde můžete ochutnat jídla, která neznáte. To, že je všechno v azbuce neznamená, že se s vámi nikdo nebude chtít bavit. Koneckonců, jakmile jde o peníze, padají jazykové bariéry všude. 
Někdy stačí jenom jít po ulici a pozorovat okolí. Prostě nasadíte jenom takové lehké lázeňské tempo a očima šmejdíte kolem dokola jako chameleón. Některé obyčejné věci vás pěkně dostanou:
Pamatuji si na pracovní čety žen, které vždy od jara do podzimu natíraly ploty a zábradlí podél chodníků. Nechápavě jsem je pozoroval, jak namáčejí štětky v kyblících v husté barvě a tu pak nanášejí na staré tlusté a pěkně zaprášené vrstvy staré barvy. Žádné čištění, takže tam, kde bylo nejvíc prachu se po měsíci či dvou barva jednoduše neudržela a odpadla. A bác! Najednou jsem uviděl borca jak s velkým kompresorem stříká barvu na ploty podél parku. Pod plotem posouval velké kusy kartonu, kam skapávala přebytečná barva. Ty jo, žádné babské čety, ale technika a pokrok. Co se nezměnilo je to, že starý nátěr nikdo neodstraní, podklad neočistí ani z toho nejhoršího. Všechny ty ploty co uvidíte jsou pěkné zdaleka, zblízka pak .... no přijeďte a posuďte sami.

V noci, pokud jdete setmělou ulicí a je v ní víceméně prázdno, skryjte fotoaparát pod bundu a netelefonujte uprostřed chodníku ze svého iphonu poslední generace. Ne že by na vás měl sesypat geng zlodějů, ale ne nadarmo se říká "příležitost dělá zloděje". Já s sebou vláčel svůj fotoaparát a v noci jsme ho měl vždy pod bundou, protože když si s joodie žvatlám česky, je každému jasné, že nejsem místní. A když nejsem místní, prd se vyznám. A když se prd vyznám, mohlo by to vyjít ...

Jednu věc jsem si nechal na konec. Je to dle mého při cestování do Moskvy bonbónek, o kterém ani nebudete vědět jak sladký a báječný je, protože ho nebudete moct (pokud jste tu nebyli) s ničím srovnat. Souvisí to s příletem na Domodědovo, kdy jsem byl až skoro zaskočený: Proč ne Šeremetěvo?
Takže Domodědovo je dnes soukromá akciovka, tedy soukromý majetek. A tato akciovka má dobrou "kryšu", protože si vyjednala možnost postavit si z Paveleckého nádraží vlakový expres na letiště. Když jsme s joodie odjížděli, nebrali jsme si žádný taxík za 100-200 dolarů, ale jeli jsme metrem na vlakové nádraží. Tam jsme si koupili každý za 300 rublů lístek na letiště a vlakový speciál nás vyklopil málem až v odbavovací hale. Rozumíte tomu?! Proto všichni chtějí lítat z Domodědovo, protože dojet na Domodědovo je zívačka za pár frfňů, žádný stres v ucpaných kolonách, kdy cpete taxikářovi další a další peníze, aby se moc neohlížel na pravidla a jel. Každá letecká společnost, která je solidní chce na Domodědovo, protože se z něj pohodlně dostanete do Moskvy i z Moskvy.
Jojo, to musela být KRYŠA!
No došlo to tak daleko, že ruský stát staví obdobné modely na ostatní letiště.

Připravte si hromadu peněz a vzhůru do Moskvy. A raději Domodědovo než Šeremetěvo :-)