Do Tater jezdíme rádi. Svorně nadáváme jak je to drahé, ale jezdíme vytrvale. Chodíme stejné trasy, protože jsou pokaždé jiné. Občas přidáme nějakou novou. Letos (07.2009) bylo na spoustě míst víc sněhu než obvykle. Anebo jsme tu dřív jako obvykle?

Návštěvníků tu prudce ubylo. Rusové zmizeli úplně. Čechů a Poláků je tu sotva třetina oproti normálu. Nezřízené vysávání turistů si začíná vybírat svou daň. Na obrovském parkovišti  na Štrbě je všude spousta místa, což vidím poprvé v životě. Přesto svědomitě vybírají krvavý vjezd a odpuzují tak poslední věrné. Ti co mají peníze sem budou stejně jezdit, ti co je nemají sem budou stejně chodit s batohy se vším potřebným a ti, kterých je nejvíc a které tu potřebují, dnes potkáte v Alpách, Dolomitech anebo Řecku. Dostat je zpátky bude stát víc než si místní provozovatelé myslí a není to běh na krátkou vzdálenost. Některým už to docvaklo, ale je pozdě.

"Na co si bereš deštník?" kroutím hlavou nad rozhodnutím člena naší party. Je tvrdohlavý a nechce se potit v pláštěnce, moje argumenty odmávl nazlobeným dirigentským gestem. Po půldruhé hodince ve vysoké kosodřevině má polovina party díky pláštěnkám nalepená bavlněná trička na tělo a závistivě pokukují po deštníku, který se provokativně nadnáší nad kamenitou stezkou a vysílá ke všem:
 "Vidíte to blbci, takhle se to dělá."
Náhle končí hradba jehličí a do všech se opře vítr. Zleva, zprava, odevšad. Deštník se ohrnul jako stará mochomůrka a stal se z něj náhle neužitečný krám. O přestávce na Terryho chatě si měníme bavlněná trička, obdivujeme ta z technických látek, co se měnit nemusí, zahříváme se kapustnicou a grogem. A studujeme mapy. Jsem tu už kdoví pokolikáté, ale stejně s ostatními ryju nosem v mapě a uvnitř se pomalu uvolňuje adrenalin. Mám strašný strach z výšek a jít Příčné sedlo znamená konkrétně pro mě šílený adrenalin. Joodie je hej, ta leze po skále jako kamzík. Mohla by dělat klempířinu na mrakodrapu. Dívám se na ostatní a když vidím v očích obavy, říkám rovnou:
"Jestli máš strach z výšek a nechceš si hrát na hrdinu, nechoď tam." Jedna dvojice se odpojuje a jdou zpět. Tady pod Příčným sedlem to není žádná ostuda.

Naštěstí pro deštník přestalo pršet.

Snažíme se ubytovávat rovnou nahoře, protože se pak ráno nemusíme nahoru plahočit a můžeme si přispat. Máme své oblíbené koliby a za pár dnů se přejíme brynzovými haluškami tak, že to vydrží na celý rok. Navíc v Tatrách přibylo spousta aktivit, které tam dřív nebyly. Pltě, kolobrndy, bungee skoky, boby dráha a mrak dalších. Dole v Popradu je nový suprovní Aquapark, kde si můžete namasírovat obolavělé nožky z procházek. Zase přijedeme. My jsme Ti věrní, kterým vzali "Nad Tatrou sa blýska".

No a když budete mít štěstí třeba se potkáte s náčelníkem horské služby. Tímto Tě Maťo zdravíme :-)

 

Oblečení:
Kdo chce v horách na procházku, musí mít kvalitní voděodolné kotníkové boty s vibramovou podrážkou. Rozhodně je prošlápněte v blízkosti domova. Premiéra na horách nemusí dopadnout vesele. Do bot si pořiďte funkční ponožky pro odvod vody, protože když pak při focení naberete plnou botu vody, budete rádi, že je máte (já u Terryho 2 x po sobě - prostě úplný retard). Mnozí si pořizují návleky, které nedovolí sněhu a kamínkům navštívit Vaši botku. V návlecích se také dá přeběhnout potok, aniž by jste si nabrali vodu do bot.
Pláštěnka nebo goratexová bunda je povinnost. Nezapomínejte, že goratexová membrána ztrácí po čase na svých vlastnostech, ale dá se oživit krátkým propráním v impregnačním roztoku. Vzít si do hor deštník je originální, ale v okamžiku, kdy se k dešti přidá vítr, Vám do smíchu nebude.
Spodní prádlo výhradně z moderních technických termolátek. I v propoceném triku máte pocit sucha a pohodlí. Pro případ náhlého ochlazení mikinu, svetr, prostě něco teplého (opět můžete sáhnout po moderních materiálech, které jsou velmi lehké - koneckonců všechno to potáhnete na svých zádech sami).
Pokud vyrážíte v šortkách, mějte po ruce lehounké kalhoty s bočním rozepínáním na obou stranách, protože se při oblékání rozhodně nebudete zouvat.
Výborná věc je čelenka, která pohlcuje pot, jenž, pokud máte pár kilo navíc, zalévá při chůzi do kopce vydatně celý obličej. Kšiltovka, pirátka nebo šátek na hlavu před sluníčkem. V létě dávám přednost čelence s brýlemi, protože ostatní se rychle propotí a při vypařování ochlazuje hlavu víc, než bych si přál.
Pokud vyrážíte v deštivém období, uživíte zimní pletené rukavice a teplou čepici.

Jídlo:
S sebou čistou neperlivou vodu a čokoládové tyčinky pro rychlé doplnění energie. Ne všude jsou horské chaty, anebo síly dojdou dřív, než se chata objeví. V chatě mají vždy pivo, čaj, grog, česnekovou polívku a kapustnici, kynuté ovocné knedlíky, klobásek, atd. Prostě luxus, který funguje jen díky horským nosičům.
Můžete vzít placatici s něčím ostřejším, pokud si chcete dodat odvahy při závratích (my nosíme Metaxu, protože i nevychlazená je vynikající). Pokud máte z výšek fobii, ubezpečte se předem, že je plánovaná tůra pro Vás vhodná.
Mít s sebou pár tabletek není na škodu: Ibubrufen na bolení hlavy, Imodium na běhavku, která se vždy může znenadání připlížit. Mít v záloze 2 pilulky Tramalu pro případ něčeho vážnějšího může být velmi uklidňující.

Byrokracie:
Do hor nestačí obyčejné cestovní pojištění. Pojištění poskytované ke kreditním kartám už vůbec ne.
Pokud pomažete trasu do Polska, nezapomeňte na občanku.
Na Slovensku teď mají sice €, ale celkem bez problémů přijímají i nadále české kačky. Samozřejmě že ne podle aktuálního bankovního kursu.

Ostatní:
Dobré je mít kousek toaletního papíru či vlhčené papírové ubrousky, protože jehličí kosodřeviny nemusí každému vyhovovat a navíc není vždy po ruce :-).
Mít v batohu malé balení opalovacího krému s faktorem 50 je velmi prozíravé. Mít z hor nos jako Polívka  v manéži nemusí být to co chcete.
Někteří se nemohou rozloučit se slunečními brýlemi (kšiltovka Vám poslouží stejně dobře).
Pořiďte si batoh se zabudovanou pláštěnkou - je prima, nerozmočí se Vám peníze a doklady, ale hlavně bude fungovat mobilní telefon.
Teleskopické hole oceníte při celodenní tůře při sestupech a někdy dokážou zbrzdit ošklivý pád na kamení do přijatelných mezí.
I pokud nejste fotomaniaci, vemte si malý šikovný kompakt - je dobrý do ruky, takže se s ním výborně manipuluje a dělá báječné fotky.
Může se stát, že se zakecáte na chatě, zdržíte focením anebo kdoví čím - čelovka se může ukázat jako neocenitelný pomocník.
Koneckonců Vy se znáte nejlíp.

Tipy:
Nezapomeňte si přibalit plavky, na Slovensku je skoro pod každým správným kopcem termální lázeň.
Pokud Vám cokoliv chybí, nechte to s klidnou hlavou až do Popradu. Je tam na náměstí několik skvostně zásobovaných obchodů s ochotným personálem. Mají tam skutečně úžasný výběr všeho potřebného, ve všech velikostech a barvách, ke všem aktivitám, které v Tatrách můžete dělat. A to hlavní: za skvělé ceny.